Darryl Bellotti
Darryl Bellotti, aboriginský umělec s originální tvorbou zaujal sběratele na celém světě i v Čechách.
Perth -
Tento australský umělec je původem Yamatji a Nyoongar. Výtvarný návrh jeho prvních mincí ve tvaru slitku je inspirován vzpomínkami z jeho dětství na lov v buši severozápadní Austrálie. Vyobrazení želvy a klokana je na nich obklopeno kruhy a kružnicemi symbolizujícími dobrodružství stopování.
Bellotti čerpá z tradice umělecké tvořivosti původních obyvatel Austrálie. Ta je dlouhá minimálně neuvěřitelných 50 tisíc let. Kultura aboriginců je tak jednou z nejdéle trvajících uměleckých tradic světa. Přitom byla až donedávna laikům i historikům zcela neznámá.
Znalci původního aboriginského umění oceňují především originální autentický projev Darryla.
"Ve svých kresbách se vždy snažím zachytit příběh. Nejen samotný okamžik" říká Darryl Belloti. Návrhy které připravil pro novou sadu australských mincí ze série Dreaming Time to dosvědčují.
MEZI DVĚMA KORUNAMI
Cesta k československé koruně
Zavedení Rakousko-Uherské koruny předznamenalo téměř čtvrtstoletí stability, které nemalou měrou přispělo k hospodářskému rozmachu Předlitavska z přelomu 19. a 20. století. Debaty o podobě nové měny vyústili v březnu 1892, kdy se drtivá většina rakouských ekonomů přiklonila ke vzniku nové měny, která měla být úzce spojena se zlatým standardem.
Následnou peněžní reformou z 2. srpna 1892 byla tak dosavadní zlatková měna nahrazena měnou korunovou a to v poměru 2:1. Základní jednotkou se stala Koruna (K), která se dále dělila na 100 haléřů. Jeden stříbrný zlatník se tedy rovnal dvěma korunám. Zlatý obsah se na základě nařízení ustanovil na 0,304878 g, což odpovídalo množství 3280 korun ražených z jednoho kilogramu zlata. Počátek nové měny se ustanovil k 1. lednu 1900, společně s tím bylo dohodnuto, že stávající státovkový dluh, který činil v úhrnné výši 312 milionu se z rovných 70 % rozdělil na vrub Předlitavska, přičemž zbylých 30 % připadlo uherské části monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
