World Money Fair 2013 Největší peněžní veletrh – Berlín
Kolem patnácti tisíc návštěvníků a více než 320 vystavovatelů se zúčasntnilo 42. World Money Fair 2013, který se konal v berlínském hotelu Estrel.
Sběratelé, kteří vážili cestu i z Čech, by vám určitě potvrdili, že bylo na co se dívat. Pro ty ostatní přinášíme malou ukázku. Celý veletrh se totiž na čtyřech stránkách pojmout nedá.
Možná si z obrázků představujete, že World Money Fair je jen zvětšenou obdobou našeho Sběratele. Ale zdání klame. Kromě toho, že v ýstavní prostor je obrovský a věnovaný jen penězům (a medailím), není určen jen pro sběratele, ale také pro samotné v ýrobce všeho
druhu. Prezentují se zde f irmy produkující prázdné střížky, výrobci obráběcích strojů, lisů, ale samozřejmě i obchodníci, kteří mění celé části v obrovskou sběratelskou burzu.
Jako každý rok, měl i letošní berlínský veletrh svého čestného hosta, kterým byla Pařížská mincovna. Organizátoři veletrhu to návštšvníkům dávali důrazně najevo na každém kroku. Barvy francouzské trikolóry nesly jak veškeré plakáty, tak i katalogy veletrhu, ale i prostírání na snídaňovém stole hotelu Estrel. Stánek Pařížské mincovny byl v neustálém obležení. Návštěvníky ale víc zajímal nákup novinek, a tak bylo možné si v klidu prohlížet raritu, která byla vystavena u okraje stánku – první 20frank z Pařížské mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.
Heraldika na mincícha medailích (7)
Baroko – dynamické, komplikované, reprezentativní
Pozdně renesanční erby jsou proti předchozím složitější, jak svým heraldickým scénářem, tak výtvarnou formou. Nový sloh, baroko, měl ale ještě prohloubit a dovršit vývoj v tomto směru. Na sdělnost heraldiky tedy čekala zatěžkávací zkouška. Zároveň se stupňovala expresivita barokních erbů, jak v plasticitě, tak v liniích.
Na rozlehlém staveništi paláce, kterému padla za oběť řada malostranských domů, se v létě roku 1624 radili dva muži. Zedníci a políři je opatrně obcházeli. Dobře věděli, že jednomu z nich, Albrechtu z Valdštejna, není radno zkřížit cestu. Ten se ale zcela věnoval svému společníkovi, což byl f lorentský architekt Giovanni Battista Pieroni. Vévoda se k němu choval s neobv yklým respektem, nikoli však bez důvodu. Ital mu přinášel stavební novinky ze své vlasti a Valdštejn toužil, aby jeho sídlo bylo působivé po všech stránkách. Dnes už víme, že jejich spolupráce byla plodná. Sala terrena v palácové zahradě je toho dokladem a Valdštejnský palác je jednou ze staveb stojících na samém počátku barokního slohu v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU