BANKOVKY BURUNDI
2015 Issue (#50–#53)
V lednu roku 2015 centrální banka Burundi (Banque de la République du Burundi/Ibankiya Republika y‘Uburundi) emitovala zcela novou řadu bankovek o nominální hodnotě 500, 2000, 5000 a 10 000 franků (Francs/Amafaranga). V oběhu jsou bankovky od 29. 4. 2015.
Pro připomenutí pouze uvádíme, že burundský frank je zákonným platidlem středoafrického státu Burundi. Název frank má burundská měna společný s několika dalšími státy, ve kterých je úředním jazykem vedle svahilštiny či kirundštiny především francouzština. ISO 4217 kód franku je BIF. Jedna setina franku se nazývá centime. Z pohledu historie trvala cesta k burundskému franku poměrně dlouho, počínaje rokem 1890. Pokud na tomto místě máme velice stručně shrnout vývoj burundského franku, je nutná poznámka k poměrně složitému vývoji vlastního státu Burundi.
Německá východoafrická rupie (1890–1916)
Burundi (spolu s dnešním státem Rwanda jako jeden politický celek s názvem Ruanda-Urundi) byla součástí Německé východní Afriky a používala její měnu. Frank Belgického Konga (1916–1960) – území dnešního Burundi se dostává během 1. světové války pod správu Belgie a používá měnu sousední belgické kolonie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (2) Vědci na bankovkách
Vedle světců se bankovkách velice často vyskytují také významní vědci, umělci a politici.
Z vědců vzpomeňme na příklad Friedricha Gauße z německých bankovek po 10 dM, amerického prezidenta a vynálezce bleskosvodu Benjamina Franklina na americké 100$ a další. Na některé z nich se podíváme v následujících řádcích.
Einstein
Řekne-li se slovo vědec, ne jednomu se jistě vybaví jméno Alberta Einsteina. Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německém Ulmu. Po krachu otcovy firmy se rodina přestěhovala do Mnichova. Při studiích na curyšské universitě Eidgenössische Technische Hochschule se seznámil s budoucí ženou Milevou Maričovovou. Roku 1902 se jim narodila nemanželská dcera Liserl, která krátce na to zemřela na záškrt. Po promoci se Einsteinovi podařilo po delší době získat místo na švýcarském patentovém úřadě, kde roku 1905 získal doktorát. Ještě týž rok publikoval v odborném časopise Annalen der Physik čtyři články, které se později staly základem moderní fyziky, z nichž později za vysvětlení fotoelektrického jevu získal Nobelovu cenu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
