Jurkovičova rozhledna na pamětní medaili
Koncem dubna byla v Rožnově pod Radhoštěm slavnostně otevřena nová rozhledna, postavená
podle dochovaného nákresu architekta Dušana Samuela Jurkoviče.
Zajímavostí přitom je, že už v roce 2008 se námět v té době neexistující rozhledny objevil na pamětních medailích společnosti Zlaté mince – Numismatika.
Dušan Samo Jurkovič (1868–1947) patří bezesporu k nepřehlédnutelným osobnostem české a slovenské architektury. Básník dřeva, jak byl tento slovenský představitel secesní architektury nazý ván, proslul unikátními stavbami na valašských Pustevnách, na hoře Hostýn
nebo v lázních Luhačovice. Domy s jeho nezaměnitelným rukopisem lze nalézt v Brně, v Praze a v dalších městech. K objektům, navrženým v duchu malebného karpatského stylu, nyní přibyla rozhledna, která nedávno vyrostla na Karlově kopci, poblíž známého rožnovského skanzenu. Připravit podklady pro stavbu nebylo vůbec jednoduché. Architekt Antonín Závada, který dokumentaci připravoval, musel totiž vycházet ze 112 let starého Jurkovičova náčrtku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
100. VÝROČÍ BITVY U ZBOROVA Pamětní mince 500 Kč 2017
Jedinou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 500 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí bitvy u Zborova, kterou vydala Česká národní banka 28. června 2017 na základě vyhlášky č. 169/2017 Sb.
Jde o druhou minci z volného cyklu s motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatného československého státu.
Koncem roku 1916 začala ruská carská armáda připravovat velkou ofenzívu na východní frontě Velké války. Po Únorové revoluci převzala tyto přípravy Prozatímní vláda a operaci pojmenovala podle ministra války Kerenského ofenzíva. Ruská vojska zaútočila 1. července 1917 v Haliči na pozice rakousko-uherské a německé armády a 2. července proběhla v rámci této ofenzívy bitva u Zborova. S ohledem rostoucí nespolehlivost ruské armády chtěl její vrchní velitel generál Brusilov využít všech bojeschopných oddílů z řad dobrovolníků. Této možnosti využila i 1. československá střelecká brigáda, složená ze tří pluků, tvořených převážně dobrovolníky o síle kolem 3500 vojáků, kteří i přes špatnou výstroj a výzbroj prorazili rakousko-uherské linie na vedlejším směru ofenzívy. Rusko bohužel úspěchu československých legionářů příliš nevyužilo, po počátečním úspěchu ruská armáda ustoupila a samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
