5000 Kč 2014 Železobetonový most v Karviné-Darkově na zlaté minci ČNB
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v Karviné-Darkově.
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v KarvinéDarkově. Nominální hodnota mince je 5000 Kč. V rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB v letech 2011–2015 připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území, je tato mince osmou v pořadí. V prodeji je od 14. října 2014.
Most v Karviné-Darkově patří k významným technickým památkám. Jeho autor, vídeňský stavitel Ing. Rabe, použil při stavbě jedinečné řešení tzv. odlehčeného železobetonového obloukového Vierendeelova nosníku v horním oblouku, navíc s prostorově působivým příčným ztužením v podobě trojice dominantních vodorovných prutů se střední příčkou. „Technické provedení mostu v Karviné-Darkově je zcela unikátní, což je patrné na první pohled. Jsem rád, že tato stavba zůstala zachována a ke zvažovanému stržení po povodních v roce 1997 nakonec nedošlo,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
