LIDÉ A PENÍZE Za historií české měny do Brna
Česká národní banka připravila pro zájemce o historii naší měny dvě nové výstavy.
V prostorách brněnské pobočky si mohou návštěvníci prohlédnout expozici „Lidé a peníze“, která mapuje vývoj peněz na našem území od jejích prvopočátků až po současnost. Dále je možné navštívit výstavu „Krása ve skle a kovu“, představující dílo výtvarníka a medailéra Jiřího Harcuby. Obě stálé výstavy byly slavnostně otevřeny 6. prosince za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.
Expozice ČNB „Lidé a peníze“ již 15 let plní v pražské centrále nezastupitelnou úlohu v procesu vzdělávání nejširší veřejnosti v oblasti finanční gramotnosti. Její unikátnost tkví nejen v rozsahu sdělovaných informací, ale především v množství zajímavých předmětů, které si mohou návštěvníci prohlédnout.Také nově otevřená brněnská expozice, která vznikla v úzké spolupráci ČNB a Moravského zemského muzea, předkládá návštěvníkům prostřednictvím 32 panelů a 22 vitrín jedinečný pohled na historii peněz. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní dokumenty dokládající historii měnové politiky, platidla, padělky a ukázky ochrany peněz v minulosti a současnosti.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
