Zlato Mince



Novinky v nabídce

Nové medaile a mince z drahých kovů. Zlaté a stříbrné mince ze zahraničí. Novinky od Pražské mincovny a.s. K dostání na zlate-mince.cz

Žížala Jůlie a Dáda - 20 mm Au Proof 11 940 Kč
Zlatý dukát k narození dítěte s věnováním 11 940 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2024 11 940 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2023 11 940 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2022 11 940 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2021 11 940 Kč
Zlaťák k narození dítěte 2020 11 940 Kč
PF - pour féliciter 2024 10 140 Kč
PF - pour féliciter 2023 10 140 Kč
PF - pour féliciter 2021 10 140 Kč
PF - pour féliciter 2020 11 940 Kč
2024 Sedembolestná Panna Mária Au 11 388 Kč
2024 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 308 Kč
2024 - Dukát k narození miminka - čáp 11 940 Kč
2024 - Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 11 940 Kč
2024 - Dukát k narození dítěte 11 940 Kč
2024 - Dukát k narodeniu dieťaťa 11 940 Kč
2023 Sedembolestná Panna Mária Au 11 388 Kč
2023 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 308 Kč
2023 - Dukát k narození miminka - čáp 11 940 Kč
2023 - Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 11 940 Kč
2023 - Dukát k narození dítěte 11 940 Kč
2023 - Dukát k narodeniu dieťaťa 11 940 Kč
2022- Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 11 940 Kč
2022 Sedembolestná Panna Mária Au 11 388 Kč
2022 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 308 Kč
2022 - Dukát k narození miminka - čáp 11 940 Kč
2022 - Dukát k narození dítěte 11 940 Kč
2022 - Dukát k narodeniu dieťaťa 11 940 Kč
2021- Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 11 940 Kč
2021 Sedembolestná Panna Mária Au 11 388 Kč
2021 - Dukát k narození miminka - čáp 11 940 Kč
2021 - Dukát k narození dítěte 11 940 Kč
2021 - Dukát k narodeniu dieťaťa 11 940 Kč
2020- Dukát k narození dítěte - Miminko v peřince 11 940 Kč
2020 Sedembolestná Panna Mária Au 11 388 Kč
2020 Sedembolestná Panna Mária Ag 1 308 Kč
2020 - Dukát k narození miminka - čáp 11 940 Kč
2020 - Dukát k narození dítěte 11 940 Kč
2020 - Dukát k narodeniu dieťaťa 11 940 Kč
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Světové investiční mince (1) Pro sběratele nebo střadatele?
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. Přehled, který mapuje nejslavnější investiční mince, zahájíme návštěvou Jihoafrické republiky.

Snad v žádné jiné části světa nesehrálo zlato tak významnou úlohu, jako v jižní Africe. Více než třetina veškerého vytěženého žlutého kovu na celé zemi totiž pochází z relativně malé oblasti Witwatersrand Basin, která je zároveň nejhustěji osídlenou části dnešní Jihoafrické republiky. Není proto divu, že první moderní a světově nejrozšířenější zlatou investiční mincí se stal právě jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 a jméno mince dostala podle proslulého politika a pozdějšího prezidenta búrské provincie Transvaal Paula Krugera (1825-1904). Druhá část názvu napovídá, že se jedná o jihoafrickou měnu rand, jejíž jméno je zase odvozeno od již zmiňovaného bohatého zdroje zlata (ale i diamantů) v hornatém území Witwatersrand. Objevení naleziště v roce 1886 bylo předzvěstí krvavých válek mezi potomky holandských přistěhovalců Búrů a britskou koloniální mocí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.



Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

NEAKTIVNÍ COOKIES

Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.