Zlato Numismatika



Oběhové mince Velké Británie

VÍTE ŽE:
britskou měnou je libra (angl. Pound). Značkou libry je ? a dává se před částku, např. ?100 (= sto liber). Slovo libra původně znamenalo jednotku hmotnosti (jedna libra je 453 gramů) a tak jedna britská libra představuje jednu libru šterlinků (něco jako "půl kila peněz"). Mezinárodní zkratka britské libry je GBP (Great Britain Pound). Jedna libra má 100 pencí (Pence), jejich značku je malé písmeno p. Tedy ?1 = 100p. 1p je jedna penny (peny). Těmto drobným Angličané říkají krátce p (čti ). Tedy např. ?65.40 = sixty five pounds and forty pence nebo sixty five and fourty p nebo prostě sixty five fourty. Mince se vydávají v nominálních hodnotách 1p, 2p, 5p, 10p, 20p, 50p, ?1 a ?2. Bankovky v hodnotách ₤5, ₤10, ₤20 a ₤50. Bankomaty např. standardně vydávají maximálně 20 librové a minimálně 10 librové bankovky. Angličané říkají librám quid (čti kvid). Ten quid (slovo nemá tvar množného čísla; je one quid a seven quid) v překladu znamená něco jako deset babek. Tisícovkám říkají Brité grands nebo jen G (čti dží), takže 5 tisíc je five grands nebo five Gs (čítaj fajv džís) - v překladu pět táců, pět litrů, pět papírů. Bankovka sa angliceky řekne note, desetilibrová bankova je tenner, pětilibrová bankovka je fiver. Mince jsou coins a drobné jsou change.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Jan Rolenc Specialista na slezské mince
K velkým znalcům historie slezského mincovnictví patří teprve čtyřiadvacetiletý student Jan Rolenc z Havířova.

O numismatiku se začal zajímat už v dětství, na slezské ražby se specializuje od roku 2008.

Sběratelství v jeho pojetí není pouhé statické hromadění mincí. Numismatik má mít především znalosti: o místě a době vzniku mince, o technologii tehdejší v ýroby i o historických souvislostech. To jsou pravidla, kterými se řídí student Slezské univerzity v Opavě Jan Rolenc. Sběratelství považuje za dynamický koníček, a proto, v ybaven fotoaparátem a poznámkov ým blokem, neváhá v yrážet do širokého okolí, aby navštěvoval historické objekty nebo pátral v zaprášených archivech. „Už jako dítě jsem obdivoval zahraniční mince, které vozili z dovolených většinou strýcové. Zlom nicméně nastal před osmi lety, kdy v Havířově otevřeli numismatickou prodejnu, a já jsem byl šokován, že třeba vídeňské feniky, mince z patnáctého století, se dají pořídit za pouhou stokorunu,“ zavzpomínal na událost, která odstartovala jeho odborný zájem. Právě zmíněné „drobáky“ se staly základem Janovy první sbírky, z níž mu ovšem dnes už mnoho nezbylo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012



Bankovky v rukou propagandy Letákové akce ve 20.–40. letech
Druhá světová válka a 20. století jako takové je nesmírně bohaté na nejrůznější propagandistické materiály.

Vedle mnoha plakátů, tendenčních letáků a filmových dokumentů, proniká propaganda i do oblasti méně obvyklé, a sice do sféry mincí a papírových platidel.

Využití papírových platidel coby nástroje šíření myšlenek a idejí nebylo jen doménou diktátorských režimů v nacistickém Německu či Sovětském svazu, ale můžeme se s nimi setkat například i v Anglii, Francii či ve Spojených státech. Bankovky jako nástroj propagandy byly a dodnes také jsou velice účinné. Vždyť kdo by se neshýbl pro letáček, který vzdáleně připomíná nebo i dokonce napodobuje bankovku.

Velký rozmach těchto materiálů zaznamenáváme už od poloviny 20. let, kdy především ve Výmarské republice vzniká řada přetisků na v té době již bezcenných inflačních bankovkách. Často se jedná o ruční přetisky, tedy ruční flexografii v pozdější době pak i strojní přetisk. Značnou část upravených platidel vydávali především nacionalisticky laděné strany. Jednou z nejaktivnějších byly v tomto směru zejména Deutschvölkische Freiheitspartei (DFP) a Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) z jejichž dílny pochází i první ukázka. Texty přetisků se většinou vymezují vůči válečným reparacím, komunistické levici nebo přímo útočí na židovskou menšinu, které většina radikálních stran kladla za vinu hospodářské potíže po 1. sv. válce a později i vznik hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.