Dukáty.

JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (29) Ražba medailí, které se nikdy neprodávaly
Mincovní výroba má v sobě zvláštní kouzlo.

Většina lidí si tuto práci po právu spojuje s ražbou oběžných mincí. Což je správné chápání jejich historické i současné úlohy – zprostředkování směny zboží, zkrátka role oběživa. Funkce pamětních mincí, respektive pamětních medailí je zásadně jiná. Slouží k připomenutí nebo oslavě nějaké události.

Pokud jsou medaile vyrobeny z drahého kovu, pak jsou zároveň tezaurací hodnoty kovu odvozené od příslušné hmotnostní jednotky. Všechny uvedené příklady se těší zájmu numismatiků a sběratelů, což v tržním systému znamená, že jejich hodnota se dá vyjádřit v příslušné peněžní jednotce. V naší republice je to zatím koruna česká, ve světě je stále nejpoužívanější americký dolar. Veškeré ražby, které jsem ve svých vzpomínkách zmiňoval, měly charakter zboží. Jejich ceny byly určovány na principu poptávky a nabídky, včetně aktuálních burzovních cen kovů. Jak jednoduché. V mincovně však v průběhu let vznikaly medaile, které do uvedených vzorců nelze zařadit. Především se jejich cena neřídila tržními pravidly a nebyly předmětem koupě a prodeje. Bystrého pozorovatele a znalce základů ekonomie přepadne pokušení odpovědět: „Takový výrobek nemůže existovat.“ Principiálně má pravdu, ale fakticky takové ražby vznikaly. Jsou vzácné a nedají se koupit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

POKLADY LATINSKÉ AMERIKY
Cesta k nezávislosti Nové Granady a Gran Colombia 1821–1830

Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.

Války za nezávislost
K rozpadu španělského impéria v Americe přispěly napoleonské války. Francouzská invaze na Iberský poloostrov, útěk portugalské královské rodiny do Brazílie 1807 a okolnosti doprovázející abdikaci španělských monarchů Karla IV. a Ferdinanda VII. na jaře 1808 zažehly ve španělské Americe vlnu povstání. Začaly vznikat junty, které měly zabezpečit nezávislost jednotliv ých regionů na Francii. Úspěšné byly v Nové Granadě (Kolumbie), Venezuele, Chile a Río de la Plata (Argentina).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

ODEBÍREJTE ZPRAVODAJ
Je zdarma. Zasíláme upozornění, které jsou pro vás důležité. Vaše schránka bude obsahovat vždy klíčové informace. Ve svém mobilním zařízení budete mít k novinkám přístup kdekoliv budete. S námi budete mít rychle přehled o všem co se děje. Náš zpravodaj odebírá 60.000 investorů v Čechách i na Slovensku. Zařaďte se mezi ně. Odběr lze kdykoliv odhlásit.

Cena zlata 16.5.

Přečtěte si prodejní řád. Znáte české puncovní značky? Nezapomeňte povolit cookies.

BRNO
PRAHA
VSETÍN
BRATISLAVA

Zlatovna a.s.
Mostecká 364
755 01 Vsetín
IČ: 29382351
DIČ: CZ29382351